Státní okresní archiv Trutnov > Činnosti > Publikace > Ročenka 1998 > Studie 3.1

Historie Státního okresního archivu Trutnov,
1. část – Historie do roku 1960
Roman Reil

(Opis studie 3.1
Ročenky Státního okresního archivu v Trutnově 1998.)

Obsah stránky:


Studie:

Městské a obecní archivy v okrese Trutnov

První zmínky o archivech v okrese Trutnov a jejich zpracování, nikoliv o archivech jako institucích, pocházejí teprve z konce 19. století. Je však zřejmé, že městské archivy byly uchovávány v místech svého vzniku, na radnicích a v domech purkmistrů a starostů. Po vzniku městských muzeí koncem 19. století byly některé historické archiválie zařazovány do těchto institucí a stávaly se součástí historických expozicí.

Část archivu města Trutnova byla součástí městského muzea, vzniklého roku 1890 a nacházejícího se zprvu v budově reálky (dnešní Školní ulice), v letech 1924–25 v přízemí školy u kostela a od roku 1925 znovu v prostoru německého gymnázia, kde se uvolnily místnosti patřící české národní škole. Ani poté však nebyl stěhování konec. Již v roce 1927 se muzeum znovu stěhovalo do třech místností dívčí obecné a měšťanské školy u kostela, kde se od roku 1929 tísnilo s německou odbornou školou pro ženská povolání.[1] Hlavní část městského archivu byla však s písemnostmi od roku 1850 uložena v prostoru staré radnice na náměstí.[2] U staré části městského archivu do roku 1850, respektive do roku 1834, byl v 80. letech 19. století učiněn pokus o chronologické uspořádání. Zůstalo však u pokusu. Teprve v roce 1925 byly písemnosti chronologicky uspořádány, regestovány a uloženy do 10 fasciklů s názvem „Miszellen“.[3] Od 20. let až do konce 2. světové války bylo muzeum a historická část městského archivu spravovány ředitelem školy a pozdějším zaměstnancem městského úřadu Karlem Czermakem.[4] Česká menšina si založila teprve v roce 1937 „Český muzejní spolek pro kraj trutnovský v Trutnově“, jehož sbírkovou základnu tvořily sbírky menšinového pracovníka E. Majera, uložené v českém gymnáziu. Vzhledem k záboru pohraničí však byly sbírky v roce 1939 předány městskému muzeu v Úpici a po válce se vrátily zpět do Trutnova.[5] Již 24. května 1945 zajistil městský archiv na výzvu zemského inspektorátu archivář a muzejník Vilém Schreiber z Úpice. Archiv byl tehdy z větší části uložen v suterénní místnosti ve staré radnici, menší část porůznu v městském muzeu v nedobytné pokladně, ve vitrinách i ve čtyřech bednách na chodbě před archivní místností (ještě v červnu 1946). Do doby než byl do Trutnova v roce 1948 povolán jako správce dr. Antonín Dolenský, ředitel knihovny Národního muzea ve výslužbě, byl správcem jmenován od roku 1946[6] dr. R. Kalhous, přednosta okresního úřadu práce a absolvent státní archivní školy. Dolenskému se podařilo instalovat sbírky muzea tak, že mohlo být muzeum již 28. října 1948 pro veřejnost otevřeno. Dolenský se snažil soustředit na jedno místo také městský archiv, který sloužil jako depot pro ukládání významných archiválií z celého okresu.[7] S nástupem nového správce Josefa Šabackého[8] dne 1. dubna 1949 je spjat přerod muzea z komunálního na okresní. Šabacký vystudoval přírodovědeckou fakultu, ale mezi jeho nejvýznamnější koníčky patřilo malovaní, jemuž se věnoval i v trutnovském muzeu. Byl zakladatelem městské galerie (1949). Vedle správy muzea měl Šabacký na starost také městský archiv, který vytvořil fondovou základnu pro vznik okresního archivu. V počátcích byla správa muzea, archivu i galerie svěřena Josefu Šabackému, který přestěhoval v roce 1950 muzeum do samostatné budovy bývalé vyšší sociálně zdravotní školy u kostela. Do roku 1952 pak přestěhoval do této budovy také archiv ze staré radnice.[9]

Ve Dvoře Králové nad Labem se o městském archivu začalo hovořit až s příchodem soudce Antonína Schulze, který nejstarší městský archiv do roku 1800 na přelomu 19. a 20. století uspořádal, sepsal a uložil do 95 krabic.[10] Při této práci mu pomáhali nejen 2 městští úředníci, ale metodicky také literární historik Zikmund Winter. Podle dochovaného dopisu z 12. listopadu 1907[11] Zikmund Winter ve svém dobrozdání městské radě mj. uvádí: „Úprava archivu je skvostná, vzorná. Co se tkne vnitřního uspořádání materiálu historického, tož podepsaný musí všecko schvalovati. Materiál v každé krabici seřazen jest podle let chronologicky. Jak krutou to dalo práci, to pochopí jen ten, kdo viděl chaos v jakém ležely listiny před uspořádáním archivu. Při každé krabici jest seznam listin v ní obsažených. Neváhám prohlásiti, že listinný archiv dvorský, jest dnes jedním z nejlépe a neskvěleji upravených městských archivů v Čechách“. Přestože uspořádání archivu nevyhovovalo a nevyhovuje archivním zásadám pro pořádání archivu, Schulz zvolil formu pořádání a názvy jednotlivých krabic po dohodě se Zikmundem Winterem.[12] Městská rada pak podle Schulzových instrukcí pořídila na spisy speciální krabice s popiskami a na krabice byly pořízeny čtyři archivní skříně. Schulz doplnil archiv o chronologický, jmenný a věcný rejstřík.[13] Královédvorský archiv byl zprvu uložen v historické radnici na náměstí, v 70. letech 19. století máme zprávu o tom, že školník Lubomírský prodával listiny z městského archivu obchodníkům na balení zboží, za což byl propuštěn ze služby a městský úřad nechal převézt archiv do Hankova domu na půdu. Nejvzácnější knihy pak uložil jako depozitum do archivu Národního muzea.[14] Městský archiv byl součástí městského muzea. Po úpravě staré radnice v roce 1923 se proto muzeum zřízené v roce 1896 přestěhovalo a zůstalo v radnici až do roku 1946, kdy bylo přemístěno do vily továrníka Neumanna (nyní vila v zoologické zahradě).[15] Zpracováním písemností magistrátního období byl za 2. světové války pověřen prof. Antonín Doležal, písemnosti z přelomu 19. a 20. století byly částečně uspořádány městským oficiálem Janem Vítem. Soustavnými pořádacími úkoly však nemohl být pověřen ani další správce městského muzea, městské galerie a nově zřízené zoologické zahrady, Josef Fabián, proto byl projednáván již od roku 1948 návrh, aby se městským archivářem stal zaměstnanec městského úřadu Jaroslav Jakoubek.[16] Jakoubek nastoupil do funkce městského archiváře však až 1. dubna 1950 a čekala jej řada důležitých úkolů, přestože byl nadále stále odvoláván na své původní působiště na městském úřadě. Předně musel po provedení předběžných zařizovacích prací přestěhovat registraturu Okresního zastupitelstva, kterou převzal městský archiv do nově upravených místností městského archivu v Neumannově vile. Nadále však trvala neutěšená situace v uložení městského archivu po roce 1850 v půdních prostorách městského úřadu. Na tuto skutečnost upozornil Ing. et RNDr. Alois Zlatník z Brna, původem rodák ze Dvora Králové n. L. v dopise adresovaném dne 27. 8. 1950 Archivu ministerstva vnitra (poté ještě druhým dopisem 6. 7. 1951), v kterém mimo jiné uvádí: „Městská registratura od roku 1850 je na půdě radnice ve strašném stavu. Regály byly již převezeny, archivní balíky jsou však po zemi … archiv se tam válí ve strašné špíně za hromadami střešních tašek a nyní trpí též velkým horkem“. Po následné kontrole archivní referentky Krajského národního výboru dr. Hejzlarové bylo dohodnuto převézt tento archiv do městského muzea a předsedou MNV slíbeno, že bude archivář Jakoubek uvolněn pro městský archiv. Tento závazek byl však splněn jen částečně. Archiv od roku 1850 do roku 1918 byl sice na podzim roku 1951 převezen do prostor městského muzea v Neumannově vile, ale místo archiváře nebylo obsazeno, resp. archivář pracoval v archivu jen na částečný úvazek (0,1). Jaroslav Jakoubek uvádí ve své zprávě Krajskému archivu v Kuksu dne 20. ledna 1952: „Aby archiv mohl plniti svůj úkol, je třeba, aby buď archivář MNV nebo osoba tím pověřená, ježto podepsaný je plně zaneprázdněn jinými pracemi v referátu I a IV, dále jako městský kronikář a jako vedoucí a hlasatel místního rozhlasu, aspoň jedno odpoledne v týdnu mohl od jara do zimy v archivu systematicky pracovat.“[17] Neutěšená situace městského archivu byla pak částečně vyřešena až po zřízení okresního archivu.

Městský archiv ve Vrchlabí se utvářel a byl přejímán do dvou muzeí. Starší muzeum bylo založeno již v roce 1883 Rakouským krkonošským spolkem a shromažďovalo nejen písemnosti, ale také knihy, mapy, obrazy, přírodniny a další předměty z celých Krkonoš a Podkrkonoší. Prvním správcem tohoto muzea a knihovny byl vrchlabský přírodovědec a továrník Viktor Cypers von Landrecy. Po Cypersově odchodu z funkce roku 1901 převzali řízení muzea postupně v letech 1901–1908 ředitel měšťanské školy ve Vrchlabí Emil Weiss a v letech 1908–1917 řídící učitel Gustav Brath. V roce 1917 vznikl archiv krkonošského spolku, který se stal za vedení dr. Fischera nedílnou součástí muzea. Emil Weiss dal podnět v roce 1892 k uspořádání výstavy z dějin města Vrchlabí a sebrané předměty se tak staly základem dalšího, tentokrát městského muzea ve Vrchlabí. Teprve v roce 1920 se podařilo dr. Karlu Schneiderovi[18] převzít městské muzeum a sloučit jej s muzeem a archivem Krkonošského spolku[19]. Schneider od roku 1917 uspořádal muzejní archiv, včetně rodinného archivu Czernin-Morzinů. Jako archiv „A“ označil písemnosti krkonošského muzea, včetně cechovních písemností a nejstarších městských písemností, písmeny „B“ a „D“ patrimoniální archiv vrchlabského panství a písmenem „F“ pak archiv panství Hostinné. Městský archiv byl do muzea předán až v roce 1929 a byl označen písmenem „C“. Jednalo se vesměs o písemnosti od doby regulovaného magistrátu po roce 1790. První pokusy o pořádání archivního materiálu provedl ještě v prostorách radnice v 90. letech 19. století obecní tajemník Erban. Ten uspořádal městské i cechovní listiny.[20] Sbírky muzea Krkonošského spolku byly zprvu uloženy v Cypersově domě, v roce 1893 vrchlabské městské zastupitelstvo rozhodlo uvolnit místnost v obecné škole. Roku 1898 muselo muzeum místnost uvolnit a v bednách se stěhovalo z místa na místo, až bylo po třech letech umístěno v budově bývalého městského špitálu. Roku 1924 zde disponovalo již deseti místnostmi. Teprve v roce 1930 objekt věnovalo město trvale Krkonošskému spolku. Ani tento jednopatrový dům však nestačil, a proto Karel Schneider usiloval o větší a prostornější budovu. Tu muzeum získalo až roku 1941, kdy mu bylo pronajato patro augustiniánského kláštera.[21] Agilní Krkonošský spolek vyvíjel aktivity i na poli publikačním. Vědecké studie a články vycházely ve spolkových sbornících a časopisech „Das Riesengebirge im Wort und Bild“ (1888–1898) a „Jahrbuch des Österreichischen Riesengebirgsvereines“, po roce 1918 v „Jahrbuch des Deutschen Riesengebirgsvereines“ (1912–1940)[22]. Po 2. světové válce fondy Krkonošského muzea a archivu zabral a zajistil jako zplnomocněnec Zemského národního výboru jilemnický konzervátor Jindřich Ambrož. Prof. Schneider byl jako odborník v muzeu ponechán do podzimu 1945, kdy dobrovolně odešel za hranice. Předtím však stačil „zaučit“ Emila Flégla, pozdějšího správce muzea a archivu.[23]

Počátky muzea v Hostinném se kladou k roku 1927, kdy byly v historické radnici na náměstí uvolněny potřebné prostory po přestěhování městské spořitelny. Téhož roku byl založen dobrovolnými pracovníky muzejní výbor pod vedením učitelů Alberta a Roberta Hankeových.[24] Součástí muzea byla i nejstarší část městského archivu, včetně nejstarších privilegií a městských knih. Krátce po 2. světové válce byl správcem městského archivu J. Kuchynka[25], po něm poštovní zaměstnanec Josef Šrůtek, který od roku 1954 začal pracovat v muzeu ve Vrchlabí.[26] Prvního zpracování se městský archiv dočkal již v roce 1948 od PhC. Josefa Svátka.

Vznik muzea v Úpici je spojen s činností místního odboru pro Národopisnou výstavu v Praze a jeho předsedy MUDr. Antonína Čapka, otce bratří Karla a Josefa Čapkových. Čapek položil již roku 1892 základy městského muzea a archivu, když připravil sbírky pro národopisnou výstavu.[27] V roce 1894 v prosinci byla uspořádána národopisná výstava v Úpici, kde byly vystaveny kromě nábytku, porcelánu a krojů i listiny a knihy. Výsledkem této výstavy bylo přání „zříditi stálou výstavu starožitných předmětů z města i z okolí v muzeu.“ Aktivní úpický lékař se staral i o městské písemnosti, které urovnal. Podle dobové zprávy se uvádí, že: „městský archiv, který dr. Čapek roku 1905 chronologicky urovnal, každý ročník v desky uložil a vše upravil, obsahuje nejstarší listiny z roku 1659.“[28] Po odchodu MUDr. Antonína Čapka z Úpice roku 1907 jmenovala městská rada v roce 1908 kustodem muzejních sbírek Viléma Schreibera.[29] Schreiber byl typickým vlastivědným pracovníkem, shromažďoval prameny a literaturu o Úpici i okolí, psal městskou kroniku a sepsal také Paměti města Úpice (6 svazků). Schreiberova aktivní vlastivědná činnost vyvrcholila, když byl z jeho popudu založen v roce 1934 Muzejní spolek.[30]

Také ve Rtyni v Podkrkonoší je péče o archivní i jiné památky spojena s muzeem, k jehož vzniku dala podnět živnostenská výstava v měšťanské škole v roce 1935.[31] Téhož roku svolal řídící učitel Antonín Vorlický[32] muzejní výbor, aby ustavil muzejní spolek.[33] Zprvu byla pro muzeum vyčleněna jedna místnost v obecné škole, v roce 1950 poskytl místní národní výbor muzeu dvě místnosti na rychtě. Historické archiválie byly uchovávány v muzeu, jehož správcem byl až do roku 1958 Antonín Vorlický. Obecní archiv, uložený po roce 1945 v budově místního národního výboru, byl spravován Odonem Brátem, pozdějším kronikářem Rtyně v Podkrkonoší.

Další muzea místního významu byla založena ve Svobodě nad Úpou (1926)[34], Kuksu (1930)[35] a Žacléři (1930)[36]. Uchovávala většinou kromě trojrozměrných předmětů také obecní historické písemnosti archivní povahy, listiny, privilegia, knihy i typáře. Archiválie z muzea ve Svobodě n. Ú. se dostaly počátkem 50. let do muzea v Trutnově a odtud do archivu, písemnosti kukského muzea převzal v roce 1989 od Krajského muzea východních Čech a v letech 1997–98 od Státního zámku Kuks Státní oblastní archiv v Zámrsku. V roce 1999 byly tyto písemnosti předány k trvalému uložení do Státního okresního archivu v Trutnově. Písemnosti muzea v Žacléři, společně s písemnostmi městského úřadu, byly po zdlouhavých jednáních vedených již od roku 1950 předány teprve v letech 1994 a 1996 do SOkA Trutnov.

Okresní archivy v Trutnově, Dvoře Králové n. L. a Vrchlabí (do roku 1960)

Vznik okresních archivů na území dnešního okresu Trutnov, tj. v Trutnově, Dvoře Králové nad Labem a ve Vrchlabí, je spjat s vládním nařízením č. 29/1954 Sb. o archivnictví, ve kterém byla uzákoněna evidence jednotného archivního fondu a vznik státních archivů. Směrnice pro organizaci, činnost a řízení okresních archivů však byly vydány až v roce 1958.[37] V této směrnici bylo mimo jiné stanoveno zřídit okresní archivy, které mají být řízeny prostřednictvím odboru pro vnitřní věci okresního národního výboru. Archivní službou v jednotlivých okresech byli již v roce 1952 pověřeni po dohodě s jednotlivými ONV a Ústředním archivem ministerstva vnitra tzv. okresní archiváři nebo vedoucí okresní archivní služby.[38] Funkce vedoucích okresní archivní služby však byly zřizovány s tím, že mnohdy dosud nebyly vytvořeny podmínky pro ukládání písemností, proto zprvu městské archivy plnily funkci okresních archivů. Zvláštní budovy pro okresní archivy byly získávány teprve později. Rovněž pracovní úvazky jednotlivých jmenovaných okresních archivářů nebyly takové, aby bylo možno zabezpečovat rozsáhlejší předarchivní péči a zpracování archiválií. Okresní archivář J. Šabacký měl na archiv vymezen úvazek 0,3, František Krafka ve Dvoře Králové a Emil Flégl ve Vrchlabí jen 0,1. V Trutnově byl okresní archiv zprvu uložen v muzeu u kostela, teprve v roce 1960 se archiv stěhoval do několika místností bývalé věznice ve Vězeňské ulici. Ve Dvoře Králové byl pro archiv již koncem roku 1958 uvolněn prostor v suterénu Okresního národního výboru a ve Vrchlabí měl archiv vyčleněn prostor v bývalém augustiniánském klášteře. Prostory, které archivy pro uložení svých písemností již koncem 50. let měly, nemohly při nízkých pracovních úvazcích okresních archivářů zabezpečit řádný chod těchto okresních archivů, zvláště když zvážíme, že bylo velmi naléhavé přejímat nejen písemnosti do roku 1945, ale také již nových subjektů po roce 1945 a vytvořit dobrý základ pro spisovou péči o podniky a úřady. Situace se však změnila v roce 1960, kdy došlo k dalším změnám ve státní správě a z okresů Vrchlabí, Dvůr Králové n. L. a Trutnov byl vytvořen nový a větší okres Trutnov.

Prvním vedoucím okresního archivu v Trutnově byl Josef Šabacký, správce městského muzea a archivu, jmenovaný v roce 1952 vedoucím okresní archivní služby. Této funkce a správy archivu se však již v roce 1954 vzdal a věnoval se až do svého odchodu z Trutnova správě muzea (od roku 1954 okresního)[39] a galerie.[40] Počátkem roku 1955 byl jmenován okresním archivářem Jaroslav Otmar[41], jemuž nějakou dobu pomáhal německý vlastivědný pracovník Oskar Nimsch.[42] Po odchodu Jaroslava Otmara byl dne 1. srpna 1957 jmenován okresním archivářem Rudolf Jičín[43]. Okresní archiv sídlil společně s okresním muzeem v budově bývalé školy u kostela (dnešní Muzeum Podkrkonoší), kde byla i centrála archivu. Další pobočky archivu existovaly ve Rtyni v Podkrkonoší (zrušena v roce 1959, ale písemnosti převezeny a předány až v letech 1994–96)[44], Úpici (pobočka zrušena po delších jednáních v roce 1966 a část písemností, kromě listin, městských a školních kronik a dalších spolkových písemností, byla předána do Okresního archivu v Trutnově) a Žacléři (odtud byly písemnosti předány do archivu až v letech 1994 a 1996). V padesátých letech bylo hlavní náplní archivářů přejímat písemnosti z doby před rokem 1945, hlavně z obecních a městských úřadů, škol a far. Skutečnost, že se předarchivní péčí, badatelskou agendou, zpracováním archiválií i správou archivu zabýval jediný archivář, je úctyhodná. Do konce roku 1959 se podařilo dr. Jičínovi zaevidovat všechny již dříve deponované fondy, kterých bylo 168. Archiv zaznamenal v roce 1959 celkem 124 badatelských návštěv. Na základě nařízení o spolupráci archivů a muzeí[45] byla provedena delimitace mezi archivem a muzeem. Knihovna byla předána, kromě knih místního významu a časopisů, okresnímu muzeu a všechny archiválie dosud deponované v muzeu byly předány archivu. Padesátá léta v okresním archivu jsou poznamenána přejímáním veškerých písemností archivní povahy a rozsáhlou předarchivní péčí u podniků, které byly později zařazeny do předarchivního dohledu Státního oblastního archivu v Zámrsku. Do reorganizačních změn ve státní správě v roce 1960 nebyl do Okresního archivu v Trutnově začleněn ani jeden z městských archivů ve Rtyni v Podkrkonoší, Žacléři a Úpici.

Ve Dvoře Králové n. L. byla personální situace v obsazení okresního archivu složitější. Okresním archivářem byl sice v roce 1952 jmenován na částečný úvazek úředník Okresního úřadu a později Okresního národního výboru ve Dvoře Králové n. L. František Krafka, ale toho vystřídala v dubnu 1958 Hana Vondroušová již na celý pracovní úvazek. Ve funkci archivářky zůstala až do dubna 1959. Poté krátce v archivu znovu vypomáhal František Krafka až do příchodu prom. fil. Milana Středy v červenci 1959. Ten však v říjnu téhož roku odešel na základní vojenskou službu a do královédvorského archivu se již nevrátil. Po Středově odchodu byl znovu pověřen vedením archivu František Krafka, a to až do června 1960. Po spojení okresů Trutnov, Dvůr Králové n. L. a Vrchlabí byl královédvorský okresní archiv začleněn do nového Okresního archivu v Trutnově jako jeho pobočka. Od července 1960 zde pracoval prom. hist. František Padrta.[46]

V bývalém okrese Vrchlabí byly zprvu dva městské archivy – v Hostinném a Vrchlabí. Již od roku 1952 byl pověřen vedením okresní archivní služby správce muzea ve Vrchlabí Emil Flégl[47], avšak s úvazkem 0,1. Změna nastala až jmenováním Oldřicha Jecha v roce 1957[48], který začal se systematickou předarchivní péčí a přejímal písemnosti farních a obecních úřadů. Na počátku roku 1959 přejal písemnosti městského archivu v Hostinném Okresní archiv ve Vrchlabí, a tím byl městský archiv v Hostinném zrušen[49].


Poznámky:

[1]  JUST, Antonín – HYBNER, Karel: Trutnov známý neznámý. Trutnov 1991, s. 214–216.

[2]  SOkA Trutnov, fond Státní okresní archiv Trutnov, kart. 1 (nezpracováno).

[3]  Podle rukopisu je za autora knihy regestů nejstarší spisové části trutnovského archivu považován Jan Lindemayr (*31. 1. 1849 ve Vídni, †16. 6. 1927 v Trutnově), vlastivědný pracovník a autor městské kroniky z let 1873–1927, viz také „Verwaltungsbericht der Stadt Trautenau“ z roku 1925, s. 42 („Stadtchronik“).

[4]  SOkA Trutnov, fond Archiv města Trutnova, městské muzeum a archiv 1939–1945, sign. 3/52–53 (neuspořádáno).

[5]  Nyní uloženy písemnosti hlavně v SOkA Trutnov. O historii muzea viz též rukopis Petra Kopeckého: Vývoj a činnost Muzea Podkrkonoší v Trutnově (uložen v Muzeu Podkrkonoší).

[6]  WÜNSCH, Franz J.: Deutsche Archive und deutsche Archivpflege in den Sudetenländern, In. Wissenschaftliche Materialen zur Landeskunde der Böhmischen Länder. Mnichov 1958, sešit 2, s. 253.

[7]  Dolenský byl jmenován k 1. únoru 1948 správcem muzea a archivu. Podařilo se mu do městského archivu získat např. manuál rychty v Královci, písemnosti českých menšinových spolků Veleslavín, České besedy, Družstva Národního domu v Trutnově a Českého muzejního spolku z úpického muzea, písemnosti dolů na arsenik v Obřím dole, aj. O Dolenského působení informují také zprávy dr. Jana Klepla z Archivu pro dějiny průmyslu v Praze z 31. července a 21. srpna 1948, uložené v SOkA Trutnov ve fondu Muzeum Podkrkonoší Trutnov (neuspořádáno).

[8]  RNC. Josef Šabacký (*19. 6. 1913 v Třebíči, †11. 1. 1994 v Třebíči), vedoucí kulturního a propagačního oddělení na MNV v Trutnově v letech 1947–49, správce muzea v Trutnově 1949–58 a městského archivu v letech 1949–54. Podílel se na přípravě Krkonošské výstavy 1949, byl konzervátorem ochrany přírody a krajiny pro Trutnovsko v letech 1950–54 a je autorem první poválečné městské kroniky Trutnova 1945–52. Publikoval vlastivědné články na stránkách poválečných novin Jednota a ve sborníku Trutnovsko. Po odchodu z Trutnova v roce 1958 působil od roku 1962 v Západomoravském muzeu v Třebíči.

[9]  SOkA Trutnov, fond Státní okresní archiv Trutnov, 1950–1992, kart. 1 (nezpracováno).

[10]  Antonín Schulz (*20. 2. 1852 v Pelhřimově, †16. 2. 1922 ve Dvoře Králové n. L.), soudce, od roku 1895 ve Dvoře Králové n. L., spisovatel, zakladatel městského muzea a archivu, městských sadů, konzervátor archivní rady pro politické okresy Dvůr Králové n. L., Rychnov a soudní okresy Žamberk a Ústí nad Orlicí. Podle zprávy pozdějšího dvorského městského archiváře Jaroslava Jakoubka začal A. Schulz s upořádáním poté, co dostal roku 1897 dotaz, kdy byly koupeny městské lesy. Poté se nabídl, že archiv uspořádá a jako pomocníci mu byli přiděleni městský kancelista Alois Vaňura a obecní sluha Gustav Nepokoj. Vaňura obstarával písemné práce a Nepokoj přinášel z půdy Hankova domu spisy, které oprašoval a třídil (uloženo v SOkA Trutnov ve fondu Městské muzeum Dvůr Králové n. L., kart. 1).

[11]  SOkA Trutnov, fond Archiv města Dvora Králové n. L., inv. č. 652, karton 197.

[12]  Literární archiv Památníku národního písemnictví Staré Hrady, Osobní archiv Antonína Schulze.

[13]  Dodnes se zachoval pouze v SOkA Trutnov chronologický rejstřík, tzv. Schulzův archiv obsahuje v současné době cca 7 000 položek.

[14]  SOkA Trutnov, fond Městské muzeum Dvůr Králové n. L., kart. 1 (neuspořádáno). V roce 1886 byly do Národního muzea uloženy dvě nejstarší městské knihy, tzv. pergamenová a papírová.

[15]  SCHWARZ, Jan: Svátek v Kohoutově dvoře. Vlastivědné čtení o našem městě i jeho okolí, č. 13, Dvůr Králové n. L. 15. 10. 1998, s. 9.

[16]  SOkA Trutnov, fond Městské muzeum Dvůr Králové n. L., karton 1 (neuspořádáno). Jaroslav Jakoubek (*29. 11. 1899 ve Smiřicích nad Labem, †10. 1. 1961 ve Dvoře Králové n. L.), vlastivědný pracovník, úředník advokátní kanceláře, předseda knihovní rady městské knihovny ve Dvoře Králové n. L., správce městského archivu v letech 1950–55.

[17]  SOA Zámrsk, fond Krajský archiv Kuks, kart. 6, sign. 055.8 MA.

[18]  PhDr. Karel Schneider (*22. 8. 1879 v Praze, †1. 8. 1951 v Kielu, SRN), středoškolský učitel, správce muzea a archivu ve Vrchlabí, o něm viz např. článek „Zum Gedenken an der letzten Obmann des deutschen Riesengebirgsvereines im Sudetenland Prof. Dr. Karl Schneider“ v krajanském periodiku „Riesengebirgsheimat“, říjen 1951, s. 1–2.

[19]  ŠVEC, Jiří: Specifické rysy minulosti muzea německého Krkonošského spolku ve Vrchlabí. Opera corcontica 1985, č. 22, s. 153–172; BARTOŠ, Miloslav: Sto let Krkonošského muzea ve Vrchlabí. Časopis Krkonoše č. 7/1983, s. 12–15.

[20]  VOLF, Miroslav: Popis městských archivů v Čechách. Praha 1947, s. 320–322.

[21]  Viz ŠVEC, Jiří: c. d.

[22]  Kompletní řady obou periodik jsou uloženy v SOkA Trutnov.

[23]  VOLF, Miroslav: c. d., s. 322.

[24]  SOkA Trutnov, fond Archiv města Hostinné, městská kronika 1924–28, s. 199–200. Dne 11. 7. 1927 se konala zakládající schůze muzea v Hostinném v hostinci „Tschötsch“. Do výboru muzea byli zvoleni učitel Johann Ditz, obchodník Eduard Fiedler, odborný učitel Albert Hanke a jeho bratr Robert Hanke, odborný učitel v Kuksu, poštovní úředník Gustav Lorenz, zámečník Josef Rumler, ředitel školy a kronikář Josef Patzak, prof. Karel Volkmann, starosta Ignác Janetschek a další zástupci města.

[25]  VOLF, Miroslav: Popis městských archivů v Čechách. Praha 1947, s. 82–83.

[26]  TURČÍN, Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů Východočeského kraje. Sborník prací východočeských archivů, č. 1, 1970, s. 243–244.

[27]  TURČÍN, Oldřich: c. d.

[28]  KÁBRT, Jan: Krakonošova zahrada bratří Čapků. Kruh Hradec Králové 1985, s. 30–32.

[29]  Vilém Schreiber (*21. 1. 1882 ve Rtyni v Podkrkonoší, †15. 1. 1964 v Úpici), spořitelní úředník, vlastivědný pracovník, kronikář a správce muzea v Úpici.

[30]  REIL, Roman: Vilém Schreiber. Vlastivědný sborník „Rodným krajem“, 1994, č. 9, s. 30–31.

[31]  SOkA Trutnov, fond Obecní úřad Rtyně v Podkrkonoší, pamětní kniha č. 2, 1933–36, s. 475–478.

[32]  Antonín Vorlický (*6. 4. 1878 v Ličně okres Rychnov n. Kn., †10. 5. 1958 ve Rtyni v Podkrkonoší), řídící učitel ve Rtyni v Podkrkonoší, zakladatel a správce tamějšího městského muzea, autor rtyňské vlastivědy.

[33]  SOkA Trutnov, fond Muzejní spolek Rtyně v Podkrkonoší, kart. 1 (neuspořádáno). Muzejní spolek fakticky vznikl až roku 1936, kdy byly schváleny stanovy spolku.

[34]  SOkA Trutnov, fond Vlastivědný spolek Svoboda nad Úpou, 1927–1934 (neuspořádáno).

[35]  SOkA Trutnov, fond Okresní úřad Dvůr Králové, 1850–1948, spolkový katastr 1930; SOkA Trutnov, fond Vlastivědné muzeum Kuks (neuspořádáno).

[36]  SOkA Trutnov, fond Okresní úřad Trutnov, 1850–1938, kniha (elench) číslo 248 (muzeum v Žacléři zřízeno podle této knihy v roce 1930); HERRMANN, Alfred: Das Schatzlarer Heimatmuseum. In: Riesengebirgs-Buchkalender 1971, s. 57–58.

[37]  Směrnice ministerstva vnitra čj. Ar-1712/20-1957 ze dne 28. dubna 1958, uveřejněné ve Sbírce instrukcí pro výkonné orgány národních výborů, ročník 1958, částka 9, pořadové číslo 41.

[38]  SOA Zámrsk, fond Krajský archiv Kuks, kart. 6, sign. 055.8 OA, systemizace okresních archivářů 1952–1954.

[39]  Převzetí městského muzea v Trutnově do správy Okresního národního výboru a vytvoření muzea okresního bylo schváleno na 29. schůzi rady ONV v Trutnově dne 12. srpna 1954.

[40]  TURČÍN, Oldřich: Vznik a vývoj okresních archivů Východočeského kraje. Sborník prací východočeských archivů, č. 1, 1970, s. 243; SOkA Trutnov, fond Městský národní výbor Trutnov, kronika J. Šabackého z let 1945–52 (neuspořádáno).

[41]  Jaroslav Otmar (*15. 3. 1901 v Lomnici nad Popelkou, †23. 4. 1974 v Trutnově), úředník ředitelství ČSD v Hradci Králové a vlastivědný pracovník.

[42]  Oskar Nimsch (*7. 6. 1887 v Bernarticích u Trutnova, †1. 5. 1976 v Trutnově), vlastivědný pracovník a úředník u firmy Faltis, později prokurista a likvidátor jmenované firmy, jednatel a předseda hudebního spolku Harmonie, člen dalších spolků, autor obsáhlé kroniky Trutnova (1260–1938). V SOkA Trutnov je uloženo 32 kartonů písemností z jeho pozůstalosti.

[43]  PhDr. Rudolf Jičín (*19. března 1933 v Hradci Králové), ředitel Okresního archivu v Trutnově od 1. března 1957 do 31. prosince 1970, kdy byl nucen z politických důvodů odejít z archivu.

[44]  SOkA Trutnov, fond Městský národní výbor Rtyně v Podkrkonoší. V zápise ze 14. zasedání rady ze dne 15. 6. 1959 bylo vzato se souhlasem na vědomí, že vedení okresního archivu změnilo rtyňský archiv na spisovnu. Správcem zdejšího archivu byl v letech 1925–1970 Odon Brát (*27. 5. 1910 ve Rtyni v Podkrkonoší, †28. 11. 1986 ve Vrchlabí), v letech 1970–80 kronikář obce.

[45]  Instrukce o spolupráci archivů a muzeí ministerstva vnitra a ministerstva školství a kultury ze dne 23. února 1959, vydaná ve Sbírce instrukcí pro výkonné orgány národních výborů, ročník 1959, částka 5, pořadové číslo 15.

[46]  TURČÍN, Oldřich: c. d.; SOkA Trutnov, fond Okresní archiv Dvůr Králové n. L., 1952–1960, podací protokol 1958–1960 (1978) (neuspořádáno).

[47]  Emil Flégl (*6. 2. 1902 ve Studenci u Jilemnice, †6. 7. 1977 ve Vrchlabí).

[48]  Oldřich Jech (*23. 12. 1907 v Horní Branné, †15. 10. 1977 ve Vrchlabí), poštovní úředník ve Vrchlabí v letech 1927–1955, vedoucí všeobecného odboru MNV Vrchlabí v letech 1955–57.

[49]  TURČÍN, Oldřich: c. d., s. 244.


Obrazová příloha:

Antonín Schulz
(*20. 2. 1852, †16. 2. 1922), uspořádal městský archiv Dvora Králové nad Labem
PhDr. Karel Schneider
(*22. 8. 1879, †1. 8. 1951), zpracoval městský archiv ve Vrchlabí
Jan Lindemayr
(*31. 1. 1849, †16. 6. 1927), zpracoval archiv města Trutnova
Antonín Vorlický
(*6. 4. 1878, †10. 5. 1958), muzejní pracovník a archivář ve Rtyni v Podkrkonoší
RNC. Josef Šabacký
(*19. 6. 1913, †11. 1. 1994), vedoucí okresní archivní služby v Trutnově
Emil Flégl
(*6. 2. 1902, †6. 7. 1977), vedoucí okresní archivní služby ve Vrchlabí
Jaroslav Otmar
(*15. 3. 1901, †23. 4. 1974), okresní archivář (pro okres Trutnov)
Vilém Schreiber
(*21. 1. 1882, †15. 1. 1964), muzejní pracovník a archivář v Úpici

©  Státní okresní archiv Trutnov,  2008
aktualizováno dne  19. 02. 2008